Μ’ αρέσανε τα μπαρ στο Βερολίνο
μετά τις τρεις
όταν μεθούσαν οι ξανθές σιγά σιγά
Μοναχικές πριγκίπισσες,
του τίποτα ερωμένες
στων νικημένων το νησί
γλεντώντας σιωπηλά
στων νικημένων τη γιορτή
γλεντώντας κάθε βράδυ σιωπηλά
Erika, Maria, Monika, Sabine
θα δούμε άραγε ξανά μαζί ποτέ
το χιόνι του Δεκέμβρη
απόγευμα να πέφτει
έξω απ’ τη τζαμαρία
του Bleibtreu cafe
“Berlin, ach du Berlin”
“Berlin, ach du Berlin”
“Berlin, ach du Berlin”
Το παγωμένο γέλιο του
ακούω και φοβάμαι
το γέλιο του πολέμου
ακούω ξανά από παντού
Αχ! πόσο εύκολα ξεχνάμε
το έγκλημα φυσάει ξανά από παντού
“Berlin, ach du Berlin”
“Berlin, ach du Berlin”
Sie heißt Lilli Marlen !!!
|
M’ arésane ta bar sto Oerolíno
metá tis tris
ótan methusan i ksanthés sigá sigá
Monachikés prigkípisses,
tu típota eroménes
ston nikiménon to nisí
glentóntas siopilá
ston nikiménon ti giortí
glentóntas káthe vrádi siopilá
Erika, Maria, Monika, Sabine
tha dume árage ksaná mazí poté
to chióni tu Dekémvri
apógevma na péfti
ékso ap’ ti tzamaría
tu Bleibtreu cafe
“Berlin, ach du Berlin”
“Berlin, ach du Berlin”
“Berlin, ach du Berlin”
To pagoméno gélio tu
akuo ke fováme
to gélio tu polému
akuo ksaná apó pantu
Ach! póso efkola ksechnáme
to égklima fisái ksaná apó pantu
“Berlin, ach du Berlin”
“Berlin, ach du Berlin”
Sie heißt Lilli Marlen !!!
|