Κόκκινα σημάδια απ’ τα κλάματα
ψάχνω την καρδιά μου στα χαλάσματα
έπαιζες μαζί μου όλο αυτό τον καιρό
κι όμως φταίω μόνο εγώ
Έπρεπε να το ‘χα καταλάβει
έπρεπε να το ‘χα δει
έπρεπε να το ‘χα σταματήσει
έπρεπε απ’ την αρχή
όσο και να πληγωθώ
πρέπει τώρα να το δω
ήτανε πολύ καλό για να ειν’ αληθινό
Νόμιζα πως ήμουν στον Παράδεισο
νόμιζα πως βρήκα το άλλο μου μισό
μα το παραμύθι τελειώνει εδώ
κι όμως φταίω μόνο εγώ
Έπρεπε να το ‘χα καταλάβει
έπρεπε να το ‘χα δει
έπρεπε να το ‘χα σταματήσει
έπρεπε απ’ την αρχή
όσο και να πληγωθώ
πρέπει τώρα να το δω
ήτανε πολύ καλό για να ειν’ αληθινό
|
Kókkina simádia ap’ ta klámata
psáchno tin kardiá mu sta chalásmata
épezes mazí mu ólo aftó ton keró
ki ómos fteo móno egó
Έprepe na to ‘cha katalávi
éprepe na to ‘cha di
éprepe na to ‘cha stamatísi
éprepe ap’ tin archí
óso ke na pligothó
prépi tóra na to do
ítane polí kaló gia na in’ alithinó
Nómiza pos ímun ston Parádiso
nómiza pos vríka to állo mu misó
ma to paramíthi telióni edó
ki ómos fteo móno egó
Έprepe na to ‘cha katalávi
éprepe na to ‘cha di
éprepe na to ‘cha stamatísi
éprepe ap’ tin archí
óso ke na pligothó
prépi tóra na to do
ítane polí kaló gia na in’ alithinó
|