Η νύχτα σε φέρνει εδώ
κοντά μου σε γυρίζει
Παλεύω για να ξεχαστώ
μα η νύχτα σε θυμίζει
Τη σκέψη μου εκλιπαρώ
να μείνει μακριά σου να σωθώ
Δε θέλω όμως υποχωρώ
στη σκιά σου να ζω
Φύγε σου λέω, δε θέλω να σε ξέρω τώρα πια
Εσύ που μ’ αγαπούσες τόσο αληθινά
Φύγε σου λέω, παραίσθηση μη γίνεσαι ξανά
Δεν υπάρχεις, δεν είσαι πουθενά
Δεν υπάρχεις, δεν είσαι πουθενά
Η νύχτα κυλάει αργά
και παίρνει την ψυχή μου
Δε θα ’ρθεις το ξέρω ξανά
κι αδειάζει η ζωή μου
Αισθάνομαι να ’σαι εδώ
η ανάσα σου σαν χάδι στο λαιμό
Διέξοδο ψάχνω να βρω
τη μορφή σου μισώ
Φύγε σου λέω, δε θέλω να σε ξέρω τώρα πια
Εσύ που μ’ αγαπούσες τόσο αληθινά
Φύγε σου λέω, παραίσθηση μη γίνεσαι ξανά
Δεν υπάρχεις, δεν είσαι πουθενά
Δεν υπάρχεις, δεν είσαι πουθενά
Φύγε σου λέω, δε θέλω να σε ξέρω τώρα πια
Εσύ που μ’ αγαπούσες τόσο αληθινά
Φύγε σου λέω, παραίσθηση μη γίνεσαι ξανά
Δεν υπάρχεις, δεν είσαι πουθενά
Δεν υπάρχεις, δεν είσαι πουθενά
|
I níchta se férni edó
kontá mu se girízi
Palevo gia na ksechastó
ma i níchta se thimízi
Ti sképsi mu ekliparó
na mini makriá su na sothó
De thélo ómos ipochoró
sti skiá su na zo
Fíge su léo, de thélo na se kséro tóra pia
Esí pu m’ agapuses tóso alithiná
Fíge su léo, paresthisi mi ginese ksaná
Den ipárchis, den ise puthená
Den ipárchis, den ise puthená
I níchta kilái argá
ke perni tin psichí mu
De tha ’rthis to kséro ksaná
ki adiázi i zoí mu
Esthánome na ’se edó
i anása su san chádi sto lemó
Diéksodo psáchno na vro
ti morfí su misó
Fíge su léo, de thélo na se kséro tóra pia
Esí pu m’ agapuses tóso alithiná
Fíge su léo, paresthisi mi ginese ksaná
Den ipárchis, den ise puthená
Den ipárchis, den ise puthená
Fíge su léo, de thélo na se kséro tóra pia
Esí pu m’ agapuses tóso alithiná
Fíge su léo, paresthisi mi ginese ksaná
Den ipárchis, den ise puthená
Den ipárchis, den ise puthená
|