Δεν είναι καιρός για κινήσεις βιαστικές
μην αφήνεις να σε πιάνει πανικός,
μια φάση περνάς μ’ αμφιβολίες παροδικές
δεν είν’ ανάγκη να `σαι τόσο λογικός,
τόσο σκληρός.
Δώσ’ μου μόνο μια νύχτα, μόνο μια νύχτα
δώσ’ μου μόνο μια νύχτα, σε παρακαλώ,
δώσ’ μου μόνο μια νύχτα, μόνο μια νύχτα,
δώσ’ μου μόνο μια νύχτα, ακόμα μια νύχτα,
σε παρακαλώ.
Δεν είναι αργά, τίποτα δεν έχει χαθεί
σκέψου το μονάχα λίγο πιο απλά,
το ξέρω καλά πόσο έχεις κουραστεί
μα δεν έχει σβήσει ακόμα η φωτιά,
απ’ την καρδιά.
Δώσ’ μου μόνο μια νύχτα, μόνο μια νύχτα
δώσ’ μου μόνο μια νύχτα, σε παρακαλώ,
δώσ’ μου μόνο μια νύχτα, μόνο μια νύχτα,
δώσ’ μου μόνο μια νύχτα, ακόμα μια νύχτα,
σε παρακαλώ.
|
Den ine kerós gia kinísis viastikés
min afínis na se piáni panikós,
mia fási pernás m’ amfivolíes parodikés
den in’ anágki na `se tóso logikós,
tóso sklirós.
Dós’ mu móno mia níchta, móno mia níchta
dós’ mu móno mia níchta, se parakaló,
dós’ mu móno mia níchta, móno mia níchta,
dós’ mu móno mia níchta, akóma mia níchta,
se parakaló.
Den ine argá, típota den échi chathi
sképsu to monácha lígo pio aplá,
to kséro kalá póso échis kurasti
ma den échi svísi akóma i fotiá,
ap’ tin kardiá.
Dós’ mu móno mia níchta, móno mia níchta
dós’ mu móno mia níchta, se parakaló,
dós’ mu móno mia níchta, móno mia níchta,
dós’ mu móno mia níchta, akóma mia níchta,
se parakaló.
|