Μένω μακριά από το σώμα σου
Μέρες ή μήνες χωριστά
Τι είναι ο χρόνος πως ορίζεται
Δίχως αγάπη κι αγκαλιά
Μένω μακριά από τα όνειρα
Τι να τολμήσω πια να δω
Χίλια σκοτάδια με τυλίξανε
Κι από μια σκέψη θα πνιγώ
Πότε θα σε δω
Τι να περιμένω
Πες μου αν θα σωθώ
Πες μου αν προλαβαίνω
Πότε θα σε δω
Πόσο θα κρατήσει
Πες μου αυτή η φορά
Τι θα μου κοστίσει
Μένω κοντά σε ύψη ανίκητα
Γύρω μου πράγματα αιχμηρά
Δεν λογαριάζω όσα έρχονται
Μόνο η ανάγκη με κρατά
Μένω κοντά σε ένα σύννεφο
Το ‘φτιαξα απόψε από καπνό
Κι αν με σηκώσει ως το αύριο
Ίσως με βρεις ξανά εδώ
|
Méno makriá apó to sóma su
Méres í mínes choristá
Ti ine o chrónos pos orízete
Díchos agápi ki agkaliá
Méno makriá apó ta ónira
Ti na tolmíso pia na do
Chília skotádia me tilíksane
Ki apó mia sképsi tha pnigó
Póte tha se do
Ti na periméno
Pes mu an tha sothó
Pes mu an prolaveno
Póte tha se do
Póso tha kratísi
Pes mu aftí i forá
Ti tha mu kostísi
Méno kontá se ípsi aníkita
Giro mu prágmata echmirá
Den logariázo ósa érchonte
Móno i anágki me kratá
Méno kontá se éna sínnefo
To ‘ftiaksa apópse apó kapnó
Ki an me sikósi os to avrio
Ίsos me vris ksaná edó
|