Με ρωτάει η καρδιά μου γιατί χώρια σου πονά
Δε κατάλαβα ποτέ μου τι σε πήρε μακριά.
Με ποια δύναμη ψυχή μου τι σιωπή σου να δεχτώ;
Είσαι όλη η ζωή μου είσαι αυτή που αγαπώ…
Πόσο να υποκριθώ ότι χώρια σου μπορώ
Να θυμώσω προσπαθώ μα δε βρίσκω εγωισμό.
Πόσο να υποκριθώ την πληγή μου ν’ αρνηθώ
Ντρέπομαι να σου το πω θα πεθάνω θα χαθώ…
Έφυγες χωρίς μια λέξη δεν το άξιζα αυτό
Η καρδιά μου πως ν’ αντέξει μακριά σου πια δε ζω.
Όλα τα `δωσα για σένα μα ποτέ δε μ’ ένιωσες
Μια καρδιά που σ’ αγαπάει έτσι απλά την τέλειωσες…
Πόσο να υποκριθώ ότι χώρια σου μπορώ
Να θυμώσω προσπαθώ μα δε βρίσκω εγωισμό.
Πόσο να υποκριθώ την πληγή μου ν’ αρνηθώ
Ντρέπομαι να σου το πω θα πεθάνω θα χαθώ.
|
Me rotái i kardiá mu giatí chória su poná
De katálava poté mu ti se píre makriá.
Me pia dínami psichí mu ti siopí su na dechtó;
Ise óli i zoí mu ise aftí pu agapó…
Póso na ipokrithó óti chória su boró
Na thimóso prospathó ma de vrísko egismó.
Póso na ipokrithó tin pligí mu n’ arnithó
Ntrépome na su to po tha petháno tha chathó…
Έfiges chorís mia léksi den to áksiza aftó
I kardiá mu pos n’ antéksi makriá su pia de zo.
Όla ta `dosa gia séna ma poté de m’ énioses
Mia kardiá pu s’ agapái étsi aplá tin télioses…
Póso na ipokrithó óti chória su boró
Na thimóso prospathó ma de vrísko egismó.
Póso na ipokrithó tin pligí mu n’ arnithó
Ntrépome na su to po tha petháno tha chathó.
|