Το δάκρυ κύλησε στο πρόσωπο ξανά
Όταν σ’ αντίκρισα στα μάτια μου μπροστά
Και πόσο ντρέπομαι, πόσο ντρέπομαι
Είσαι αλλού μου ξεκαθάρισες και εγώ
Άλλαξα χρώμα και δεν είχα τι να πω
Το παραδέχομαι, το παραδέχομαι
Μα δεν το δέχομαι…
Το χάσαμε και ακόμα σ’ αγαπάω
Αλίμονο αν πω τα παρατάω…
Το χάσαμε μα δεν θα συμφωνήσω
Αλίμονο αν δεν σε διεκδικήσω…
Κι όσο αντέξω θα το παλέψω
Δε παραδέχομαι πως έχω πέσει έξω…
Κι όσο αντέξω θα το παλέψω
Και το ζεϊμπέκικο του πόνου θα χορέψω…
Κι αφού τα είπαμε μονάχα δυο λεπτά
Κι έσφιξε πάλι η ριμάδα η καρδιά
Χαιρετηθήκαμε, αγκαλιαστήκαμε
Και ξένοι γίναμε…
Το χάσαμε και ακόμα σ’ αγαπάω
Αλίμονο αν πω τα παρατάω…
Το χάσαμε μα δεν θα συμφωνήσω
Αλίμονο αν δεν σε διεκδικήσω…
Κι όσο αντέξω θα το παλέψω
Δε παραδέχομαι πως έχω πέσει έξω…
Κι όσο αντέξω θα το παλέψω
Και το ζεϊμπέκικο του πόνου θα χορέψω…
|
To dákri kílise sto prósopo ksaná
Όtan s’ antíkrisa sta mátia mu brostá
Ke póso ntrépome, póso ntrépome
Ise allu mu ksekathárises ke egó
Άllaksa chróma ke den icha ti na po
To paradéchome, to paradéchome
Ma den to déchome…
To chásame ke akóma s’ agapáo
Alímono an po ta paratáo…
To chásame ma den tha simfoníso
Alímono an den se diekdikíso…
Ki óso antékso tha to palépso
De paradéchome pos écho pési ékso…
Ki óso antékso tha to palépso
Ke to zeibékiko tu pónu tha chorépso…
Ki afu ta ipame monácha dio leptá
Ki ésfikse páli i rimáda i kardiá
Cheretithíkame, agkaliastíkame
Ke kséni giname…
To chásame ke akóma s’ agapáo
Alímono an po ta paratáo…
To chásame ma den tha simfoníso
Alímono an den se diekdikíso…
Ki óso antékso tha to palépso
De paradéchome pos écho pési ékso…
Ki óso antékso tha to palépso
Ke to zeibékiko tu pónu tha chorépso…
|