Προφανώς
άδικα το πολεμάμε
Μια μπρος
Κι άλλες δύο πίσω πάμε
Δε φταίει απλώς
Ο ανάδρομος ο Δίας
Είναι δυστυχώς πρόβλημα ανωτέρας βίας
Προφανώς
Τόσος κόπος τσάμπα πάει
Δυστυχώς
Βρε μωρό μου δεν τσουλάει
Σ’ αγαπάω αλλά
Θα ασκήσω απόψε βέτο
Ξέχασέ το
Δεν ταιριάζουμε μωρό μου
Μου λέει το ένστικτο μου
Είμαι μαύρο και είσαι άσπρο
άσ’ το που σου λέω, άστο
Δεν ταιριάζουμε, στο είπα,
Σαν τη μέρα με τη νύχτα
Χτίζουμε στην άμμο κάστρο
άσ’ το που σου λέω άστο
Προφανώς
Βγήκαμε εκτός ορίων
Δυστυχώς
Είναι θέμα γονιδίων
Σ’ αγαπάω αλλά
Δε μας θέλει
Πίστεψέ το
Ξέχασέ το
|
Profanós
ádika to polemáme
Mia bros
Ki álles dío píso páme
De ftei aplós
O anádromos o Días
Ine distichós próvlima anotéras vías
Profanós
Tósos kópos tsába pái
Distichós
Ore moró mu den tsulái
S’ agapáo allá
Tha askíso apópse véto
Kséchasé to
Den teriázume moró mu
Mu léi to énstikto mu
Ime mavro ke ise áspro
ás’ to pu su léo, ásto
Den teriázume, sto ipa,
San ti méra me ti níchta
Chtízume stin ámmo kástro
ás’ to pu su léo ásto
Profanós
Ogíkame ektós oríon
Distichós
Ine théma gonidíon
S’ agapáo allá
De mas théli
Pístepsé to
Kséchasé to
|