Όταν αρχίζει η βροχή, σε σκέφτομαι
Όταν αρχίζει η βροχή θυμάμαι
Φύλλα πεσμένα στην άσφαλτο
Όταν αρχίζει η βροχή θυμάμαι
Όταν αρχίζει η βροχή ανοίγομαι
Και μου ξανάρχονται εικόνες
Ένα κουδούνι που μου φώναζε
Να βγω για διάλειμμα στις σκόνες
Είναι οι άνθρωποι που τρέχουνε
Για τα μεγάλα πανηγύρια
Μα εγώ ακόμα σε φαντάζομαι
Μέσα στης βροχής μου τα ταξίδια
Όταν αρχίζει η βροχή, σε σκέφτομαι
Όταν αρχίζει η βροχή, θυμάμαι
Φύλλα πεσμένα στην άσφαλτο
Όταν αρχίζει η βροχή, θυμάμαι
Είναι οι άνθρωποι που χάνονται
Μέσα στα μεγάλα πανηγύρια
Μα εγώ ακόμα σε φαντάζομαι
Μέσα στης βροχής μου τα ταξίδια
|
Όtan archízi i vrochí, se skéftome
Όtan archízi i vrochí thimáme
Fílla pesména stin ásfalto
Όtan archízi i vrochí thimáme
Όtan archízi i vrochí anigome
Ke mu ksanárchonte ikónes
Έna kuduni pu mu fónaze
Na vgo gia diálimma stis skónes
Ine i ánthropi pu tréchune
Gia ta megála panigiria
Ma egó akóma se fantázome
Mésa stis vrochís mu ta taksídia
Όtan archízi i vrochí, se skéftome
Όtan archízi i vrochí, thimáme
Fílla pesména stin ásfalto
Όtan archízi i vrochí, thimáme
Ine i ánthropi pu chánonte
Mésa sta megála panigiria
Ma egó akóma se fantázome
Mésa stis vrochís mu ta taksídia
|