Όσοι με γνώρισαν καλά ξέρουν πως μέσα μου παλεύει μια βροχή
Πότε ποτάμι που κυλά, πότε σταγόνα που ΄χει κάνει ανακωχή
Βγαίνω τις νύχτες και μεθώ, λέω πως ελέγχω τα παιχνίδια του μυαλού.
Σε σβήνω για να κοιμηθώ. Είσαι το φως μου και σκορπίζεσαι αλλού.
Μπορώ ν’ αλλάξω όσα είμαι, μπορώ ν’ αλλάξω όσα πιστεύω,
μπορώ ν’ αλλάξω κάθε βλέμμα, κάθε λέξη, κ
άθε ψέμα, κάθε σκέψη, κάθε βήμα που προχώρησα.
Ένα μόνο ν’ αλλάξω δεν μπορώ. Πόσο άλλαξα τη μέρα που σε γνώρισα
Τους περασμένους μου εαυτούς,
όσο κι αν θέλω ν’ αναστήσω δεν μπορώ.
Εσύ καθόρισες κι αυτούς
και τώρα ψάχνω πως με λέγανε να βρω
Μπορώ ν’ αλλάξω όσα είμαι, μπορώ ν’ αλλάξω όσα πιστεύω,
μπορώ ν’ αλλάξω κάθε βλέμμα, κάθε λέξη, κ
άθε ψέμα, κάθε σκέψη, κάθε βήμα που προχώρησα.
Ένα μόνο ν’ αλλάξω δεν μπορώ. Πόσο άλλαξα τη μέρα που σε γνώρισα
|
Όsi me gnórisan kalá ksérun pos mésa mu palevi mia vrochí
Póte potámi pu kilá, póte stagóna pu ΄chi káni anakochí
Ogeno tis níchtes ke methó, léo pos elégcho ta pechnídia tu mialu.
Se svíno gia na kimithó. Ise to fos mu ke skorpízese allu.
Boró n’ allákso ósa ime, boró n’ allákso ósa pistevo,
boró n’ allákso káthe vlémma, káthe léksi, k
áthe pséma, káthe sképsi, káthe víma pu prochórisa.
Έna móno n’ allákso den boró. Póso állaksa ti méra pu se gnórisa
Tus perasménus mu eaftus,
óso ki an thélo n’ anastíso den boró.
Esí kathórises ki aftus
ke tóra psáchno pos me légane na vro
Boró n’ allákso ósa ime, boró n’ allákso ósa pistevo,
boró n’ allákso káthe vlémma, káthe léksi, k
áthe pséma, káthe sképsi, káthe víma pu prochórisa.
Έna móno n’ allákso den boró. Póso állaksa ti méra pu se gnórisa
|